Filmy
Uprostřed nicoty – sobota 9:00
USA, 2008, 92 min, režie: John Stockwell
Snímek Uprostřed nicoty nabízí nekonvenční směs komedie, dramatu a teenagerovské romance. Roztěkaného a problémového Doriana Spitze (Anton Yelchin – Alpha Dog) posílají jeho adoptivní rodiče na léto ke strýčkovi do malého městečka kdesi v Missouri. Bez jakékoli možnosti odsud uniknout musí pracovat v místním vodním parku, kde se seznamuje se svou novou kolegyní Grace Berry (Eva Amurri – Černá ovce). Grace si tu vydělává peníze na studia lékařské fakulty, protože se nedočkala pomoci od své univerzity, ani od své matky Rhondy (Susan Sarandon – Mrtvý muž přichází), která raději investuje peníze do Graciny mladší a krásné sestry Taylor (Willa Holland – O.C.). Není se tedy čemu divit, že když Dorian seznamuje Grace se svým plánem, jak si prodejem marihuany vydělat nějaké peníze navíc, Grace po chvilce váhání nabízí své služby jako řidička. Během léta jejich podnikání prosperuje lépe, než by oba čekali a vzniká mezi nimi velmi neobvyklé přátelství. Dorian se od Grace dozvídá o sebevraždě jejího otce i to, že její vztah s Taylor a Rhondou nebýval vždycky takhle špatný. Postupně si Dorian uvědomuje, že ke Grace cítí víc než jen náklonnost, té se však mnohem víc líbí pohledný světák Ben (Justin Chatwin – Válka světů). Mezitím v osamělé dospívající Taylor roste sexuální touha a dělá si zálusk na Doriana. Nakonec si tito tři mladí lidé navzájem pomohou nalézt v sobě sílu vypořádat se s nepříjemnými pravdami z minulosti svých blízkých a navíc dát smysl svým budoucím životům.
(oficiální text distributora)
Odkaz na ČSFD.
Postel – sobota 11:00
Česko / Německo, 1998, 90 min, režie: Oskar Reif
Říká se velmi nepřesně: Žijeme na tomto světě a jsme jenom lidé… To ale není pravda. Žijeme totiž minimálně ve dvou světech: ve světě mužů a ve světě žen: a nejsme jenom lidé, ale jsme jenom muži a jsme jenom ženy. I když… Existují dnes ještě vůbec muži? S Lubošem Urnou – čtyřicetiletým hlavním hrdinou filmu – se seznamujeme v okamžiku, kdy umírá a tedy tento svět opouští. Bezprostřední důvod jeho smrti je banální a tragikomický současně, stejně jako situace, ve které se tak stane. Dokonce by se mohlo říci, že Lubošův konec je podobný většině událostí v jeho životě. Od útlého mládí až po dospělý věk. Kdo je vlastně Luboš Urna? S jistou mírou nadsázky je možno říci, že jde o určitý charakteristický typ příslušníka mužského pokolení konce dvacátého století. V jistém slova smyslu je možno Luboše označit za předobraz či určitý prototyp velice pravděpodobného mužského živočišného druhu ve třetím tisíciletí. Luboš je, stručně řečeno, reprezentant ne vlastní vinou degenerujícího biologického druhu – mužů, které zcela ovlivnil, pohltil a si podmanil plíživě agresivní svět žen.
Luboš se přitom nikterak nevymyká z průměru. Je učitelem, má rodinu, dvě děti, ale také značně vyvinutou citlivost a obrazotvornost, či přímo fantazii. Dalším charakteristickým rysem jeho života je skutečnost, že žije převážně ve světě žen.
Porodila ho žena, vyrůstá mezi ženami, dospívá mezi ženami, oženil se ženou a zplodil s ní dvě děti – samozřejmě ženy, mezi ženami pracuje, mezi ženami nakonec umírá… Mužů bylo v Lubošově životě vždy poskrovnu. Ve srovnání se ženami působili jen jako pouhé stíny, epizodisti velkých slov, prázdných gest a zanedbatelných činů.
(oficiální text distributora)
Odkaz na ČSFD.