Festival 1994 – POPRVÉ V MÍNUSU

Kudy dál, zněla otázka v devadesátém čtvrtém. Rozmanitěji, dala by se shrnout odpověď. Pellarův pavilon lehčích případů ještě coby recitační skupina, žesťový kvintet studentů církevní konzervatoře za vážnou hudbu, Swing jazz klub, meditativní Betula Pendula, alternativní Kloaka a samozřejmě i klasičtější folci a bigbíti. Také první zahraniční účastník, holandští Allért, promítající ke svému vystoupení diapozitivy. Návštěvníků o třetinu ubylo, chyběl tahák pro „normální“ festivalové publikum. Příjmy klesly, náklady vyskočily, poprvé jsme se dostali do mínusu. Takové drobné varování, že by to mohl být docela nákladný koníček. V pátek v Poličce došlo k nepříjemnostem, když místní skini během zábavy demolovali několik aut a chlupatý se tvářili, jako že jsme zanedbali bezpečnost. V sobotu se program protáhl až dlouho do noci, Oboroh po hodinové přípravě hrál už jen promrzlým vytrvalcům. Ale byly i světlejší momenty. V rámci pořadu o Jimramovu se festival objevil v křesťanském vysílání ČTV. Poprvé moderoval nefarář, Martin Čech, a bylo znát, že mu to sedí. Bludník byl vyzdoben obřím ježkem a nápisy na jevišti, Kociši také vyrobili pěkné (byť drobet nepřehledné, ale rok od roku je to lepší) plakáty se symbolem kohouta. V neděli se v evangelickém kostele po bohoslužbách konal varhanní koncert studentů kroměřížské církevní konzervatoře (ta měla dostat výtěžek, když jsme si ještě mysleli, že nějaký bude).