Happening

již klasicky začátek festivalu v 18:00

Tylovi vrazi

O tomhle uskupení toho moc nevím, ale už název slibuje, že to žádná nuda nebude. Spíš lze očekávat nějakou ztřeštěnost, když jsou z Třeště.

Web: Tylovi vrazi, nebo v programu

Kocour for president

Pokud se dobře pamatuju, objevila se Marie (tehdy Šimková) v Jimramově poprvé v roce 1998 a její kytara výrazně poznamenala hru Českého chleba. Teď má svoji bluesovou kapelu, tak jsem zvědavý. Co obnáší její jméno, nemám tušení. S Kocourem jsem se potkával, když jsem jezdil do Prahy do skladu Globus International pro desky. Ale že by byl ochoten tajtrlíkovat na hradě?

Českej chleba

V roce 1991 jsem pro Rosu Vládi Mocka pořádal v Hlinsku předkolo tehdy ještě soutěžního festivalu Vox Clamantis. Kromě přehršle folkařů dorazily i tři bigbíty - vedle Jericha a Červené mříže také Český chléb. Virtuózové zrovna nebyli, ale radost a nadšení z nich tryskaly tak mocně, že přesvědčili nahluchlou porotu a postoupili s oběma výše zmíněnými uskupeními do finále. Tam už se sice nikdo z nich nechytal, ale spolupráce byla navázána. V prvním desetiletí festivalu býval Český chléb - později Českej chleba - pravidelným účastníkem jimramovského festivalu i pátečních předfestivalových „zábav“ v blízkém okolí. Pak se záběr Otevřena rozšířil a už na ně nezbývalo místo. Oni sami také utlumili své hudební aktivity, ale na výroční Jimramov se dohromady dají a vytahají z pece dobře vypečené bochníky.

Jericho

Jericho se s festivalem prolíná od prvopočátků, dá se říct, že dokonce již od jeho prenatálního stádia. Nejdřív bylo jaksi samozřejmé, že když ten festival dělám, tak na něm budeme hrát. No a protože od té doby jiných příležitostí zahrát si nějak moc nepřibylo a nejméně polovina členů kapely je stejně zapřažená v organizaci festivalu a tudíž plánovaně přítomná, tak nám to vydrželo až dodnes. Zub času hlodá, ale hradby zatím ještě drží. Zadujte do trumpet.

Rezavá klec

Vzpomínám si, jak v devadesátém šestém, když se Rezavá klec v Jimramově objevila poprvé, se mě ptali, jestli nebude vadit, když zahrajou Kalandrův (tedy Claptonův, tedy J.J.Caleův) Cocain, jako když je to křesťanský festival. Nevadilo. Tehdy mi ani na mysl nepřišlo, že by to mohl někdo brát jinak, než jenom jako písničku. Joj, to byly časy. Rezavá klec už tak pět let nehraje, ale když loni přijel Šimon Kotek s Mišíkem, slovo dalo slovo a k výročí festivalu obnoví sestavu.

Původní Bureš

Fumas a jeho parta. Poprvé jsme se potkali léta Páně 1992 na jedné obskurní akci v místním kině v Borové a od té doby mnohokrát. Od devadesátého třetího roku až do konce milénia byli v Jimramově zcela pravidelnými účastníky. Pak to trochu a později i víc prořídlo, ale Fumas s rodinou se občas na festival přijížděli podívat, i když v programu nebyli (většinou se stejně ale nějaká příležitost zahrát si našla). Na výročním večírku chybět nemůžou.

web: puvodnibures.wz.cz/

-123min

Když jsem je slyšel poprvé z nějaké šumící koncertní kazety, myslel jsem si, že mají zpěváka. Pak je kluci dotáhli na Daňkovický bigbít a jen jsem s pokleslou čelistí zíral, jak Zdeněk Bína neskutečně prolíná svůj improvizovaný zpěv s neuvěřitelnou kytarovou technikou. V devadesátém osmém uzavírali program Jimramova a lidi je nechtěli pustit z jeviště. Když už to opravdu nebylo možné dál natahovat, ohlásil Zdeněk, že mají s sebou pár kazet a hned stála u schodů na pódium fronta asi třiceti lidí. Těch kazet ale s sebou měli jen pět. Fredrik Janáček ještě předtím hrál párkrát jak v Daňkovicích, tak v Jimramově se Sluníčkem (ano, ano, tenkrát tam byla i mladičká Lenka Dusilová).

web: www.minus123min.com/