Přihlásit se

Festival 1993 – MÁNIČKY KONTRA KŘESŤANI

Napřesrok bylo všechno jinak. Byl přijat živnostenský zákon a o pořádání koncertů v něm nebylo ani slova. H&S odešlo do milosrdného zapomnění, ale co dělat? Spolu s Tomáši Blažkem a Junem, kteří se na různých akcích podíleli už dříve, jsme se ukryli pod křídla Unijazzu (nástupce Jazzové sekce) jako kolektivní klub Sluníčko. Vymýšlely se stanovy, prováděl zcela neúčinný nábor členů, hledaly cesty a možnosti. Ke generačnímu střetu došlo při rozvažování o koncepci festivalu a dravé mladí se prosadilo. Výrazně přibylo „spřátelené hudby“ – T.N.M., Původní Bureš, Zuby nehty, Aku-Aku, Sluníčko. Díky ní a snad i poprvé nezvýšenému vstupnému (celých 35,- Kč) se sešlo kolem devíti stovek platících velmi rozmanitého vzhledu, původu i názorů. Poprvé byl Bludník skoro malý, poprvé zavoněla jiná tráva než ostřice z břehů Svratky, poprvé jsem měl obavy, jestli nedostanu do držky od mániček, znechucených křesťansko-folkovým úvodem a domáhajících se odpadnuvšího Oborohu a Sváti Karáska. Nakonec hipíci vydrželi a při Aku-Aku šťastně křepčili a objímali mě. Závěrečné Sluníčko prý bylo slyšet až v Telecím, praví legenda a ušití svědci. Dlouho se nedařilo sehnat moderátora, nakonec si dali říct Pavel Pokorný a Michal Plzák. V Poličce souběžně probíhal festival “555” a tak se páteční zábava přesunula do Maršovic za téměř naprostého nezájmu místních.