Přihlásit se

Festival 1990 – WOODSTOCK BEZ BLÁTA

Za půl roku bylo všechno jinak. Paní kulturní zmizela v propadlišti dějin a najednou toho bylo možno tolik, až se tajil dech a škrtily kšandy. Už žádné povolování, stačilo příslušným úřadům oznámit, co se bude dít. Ale známí a přátelé měli náhle většinou jiné starosti, byvší pořadatelé Studánky se postupně vytráceli, až jsem zůstal jak v té písničce o deseti malých černoušcích sám. Nevyslovitelnou pomocí se ukázali být jimramovský starosta Honza Keller a jeho syn Filip. Jednak jimramovský národní výbor propůjčil akci svoji hlavičku a hlavně se „zbytováci“ ujali přípravy Bludníku, pořadatelské služby a vůbec. „1. vysočinský festival křesťanské a spřátelené hudby Jimramov 1990″ stálo tehdy krvavým písmem hrdě na plakátech. Jestli si dobře vzpomínám, nechal jsem jich udělat aspoň stovku, neli dokonce dvě. Jiří Černý se jako moderátor přesvědčit nenechal, rozjížděl tehdy čtrnáctidenník Rock & Pop. Nakonec jsem ukecal Štěpána Hájka, který tak mohl v sobotu 25. srpna 1990 po obědě ty dvě až tři stovky lidí, co se sešly, přivítat, že začneme pěkně po evangelicku společným zpěvem. Jarda Plíšek (budiž mu Rumunsko lehké) nasadil spirituál o Tvé svobodě nade mnou a už to jelo nebo aspoň kodrcalo. Po Karlu Vepřkovi, který měl zahajovat, nebylo ve chvíli začátku vidu ani slechu, tak se tohoto historického okamžiku ujal Tomáš Najbrt. David Mikolášek zaskočil za svého z ciziny nedorazivšího bratra Bohdana, Karel se nakonec taky objevil a po různých náhodných příchozích a plánovaných Ivanu Hoffmanovi a Sváťovi Karáskovi to celé dorazili Jericho a Oboroh. Pravda, ve Woodstocku bylo tenkrát o něco více účinkujících i návštěvníků, ale zase jsme se nemuseli čvachtat v blátě. A i pro Betlém (středisko Diakonie v Kloboukách u Brna) něco vybylo.